V sedle!

Klára se podívá s okna. Svítí tam krásné sluníčko! Klára jede dnes na tábor. Ještě však nemá zbaleno. Nasnídá se, umyje se, oblékne a nakrmí svého pejska Bambu. Je nejvyšší čas, aby si Klára zabalila všechny věci, co potřebuje. Klára na koňském táboře nikdy nebyla a na koni seděla jenom na pouti, když byla menší. Strašně se těšila, až se naučí jezdit na koni! Maminka ji koupila jezdecké vybavení ( helmu, rajtky, perka+ chapsy a rukavice).

 

Sice se ještě nevědělo, jestli to Klára bude potřebovat, třeba na koni nebude chtít jezdit a vybavení bude k ničemu. Ale maminka Kláry je velice pečlivá. Klára si jde tedy zabalit, Spodní prádlo, trička, mikiny, dvě košile, tílka, pyžamo.... Klára rychle popadne hygienické potřeby a hodí je do malé taštičky,kam si dává blbosti a malčkosti, které si s sebou bere. Teta ji arovala bičík, tak si ho vezme také. Na počtení nějakou pěknou knížku a pohledy, které pošle domů.

Klára doobědvala a nastal čas, aby všechny věci naložila o auta a odjela. Škoda, že s n na tábor nejede její kamarádka, bylo by to lepší. Hned jak maminka s Klárou dorazí k táboru,, uvidí lektorku a majitelku tábora.

"Dobrý den, paní Hankersonová!" nadšeně vykřikuje z dálky ta paní. Myslím, že je celkem sympatická.

"Dobrý den, paní Walkerrová" řekne maminka a já jen dodám dobrý den, protože nevím, jak se ta paní jmenuje.

 

"Ty musíš být určitě Klára, že? Pojď, tady předám Julii a Lise a ty ti ukážou, jak to tady funguje a já si mezitím promluvím s maminkou. Jo a,říkej mi Eleanor." Říká Eleanor a já běžím za těmi dívkami, co mi to tady mají ukázat. Jedna je větší a štíhlejší postavy s dlouhými hnědými vlasy a druhá je blonďatá, ale jinak skoro stejná. Co jsem za změnu poznala, ale je, že ta blondýnka si pořád češe vlasy a tváří se jako kakabus.

 

"Ahoj, já jsem Lisa a todle je Julie. Ukážeme ti to tu!" Prohodí brunetka jménem Lisa.

"Ahoj!" dodám a snažím se zapadnout.

"Tady jsou stáje. Máme tu 24 koní a z toho 10 poníků. Ke stájím kdykoliv můžeš koně pohladit, ale nikdy bez dovolení nechoď dovnitř, Eleanor by byla dost naštvaná." řekne tak znuděně a otráveně Julie. Ta mi moc sympatická není.

Najednou jsem zjistila, že jsem na táboře úplně první. To je ale bezva!

 

"Tady máme pastviny pro koně, ale tm nikdy samotná nelez. Zatím naše koníky moc neznáš a my bychom neradi, aby se ti něco stalo." Lisa se usměje a jdeme dál. Holky mi ukázali venkovní jízdárnu i krytou jezdeckou halu. A dokonce i sklad krmiva. Potom jsme šli uličkou a tam stál velký žlutý dům. Tam asi budeme ubytovaní.

 

" Tak, tady bydlí Eleanor se svou dcerou a manželem. Budete tady i mít pokoje, bude se tu jíst, hrát hry, sprchovat se..a podobně. Ukážu ti, kde budeš bydlet." prohodí Julie a ukáže na chodbu s pokojemi pro hosty a táborníky. Možná, že má jen špatnou náladu, protože zle se rozhodně nechová. Bylo tam šest pokojů- tři pokoje po dvou, dva po třech a jeden po čtyřech. Tím pádem nás tady má být maximálně 16. Jelikož jsem tady byla první, mohla jsem si vybrat pokoj. Vybrala jsem si pokoj po dvou, ten nejhezčí. Byl velký stejně jako můj pokoj. Uprostřed byl modro-bílý koberec a na parapetu bílé záclony a květiny. Postele byly už ustlané a byly tu dvě nové skříňky a dva věšáky. U stěny byl malý stolek, na něm nějaké knížky a lísteček s nápisem "Přečti si to!" OtevŘela jsem knihu. Nebo spíš sešit? Nevím. Ale bylo vidět, že je to táborová kniha.

 

Na první stránce byl napsán uvítací text "Vítej na tomto táboře, snad se ti tu bude líbit atd..." na dalších dvou byl denní plán (když je svačina, budíček, volno, večerka, ježdění...)

A na další stránce byla pravidla. Ta jsem si přečetla a otočila na další stránku. Tam bylo napsané, kdo se jak jmenuje, kdo sem všechno dorazí, jak komu mám říkat a jak budeme na pokojích. Mělo nás tu být dvanáct.

 

Tábor začínal skvěle. Vybalila jsem si všechny věci do skříňky a věci na ježdění pověsila na věšák. Boty, helmu a bičík jsem dala pod věšáky, kde byla taková úložná malá skříňka. Vybrala jsem si postel a na ní si udělala pohodlí. Na stěně byly fotografie nějakých koní a jezdců. Bylo mi příjemně.

 

Vtom jsem si vzpomněla, že bych asi měla jít před dům. Tam je totiž krytý bazén! A je tam i venkovní stůl a slunečník. Dokonce mě překvapilo, že tu mají i zmrzlinový mini-stánek a ping-pong. Eleanor a mamka pořád něco řešili a o chvíli později za mnou přišli. Eleanor mi řekla, abych se převlékla do plavek, vzala ručník a opalovací krém. Dorazilo dalších pĚt dětí a prý se půjdeme koupat.

 

A sakra, plavky! Vzala jsem si je vůbec? Myslím, že jo, ale nevzpomínám si. Rychle hrabu ve skŘíni, ale nikde nejsou. To je průšvih. Nahatá ani ve spodním prádle do bazénu nepůjdu ani náhodou. Nezůstaly v kufru? Hrabu, hrabu, ale pořád nic. Opalovací krém, sluneční brýle i ruční mám. Koukla jsem se do vniTřních kapes a spadl mi kámen ze srdce. Jsou tam. Vzala jsem dvojdílné bílé plavky s černými vzory v podobě kytiček a převlékla jsem se do nich. Dvojdílné plavky jsem začala nosit až teprve nedávno a tydle mám obvzlášť ráda.

 

Skočila jsem do bazénu a jedna dívka na mě vykřikla: " Někdo ti dovolil jít do bazénu?!" řekla a ušklíbla se. Byla trochu mladší než já, měla tmavě hnědé vlasy v copáncích pod ramena a strašně krásnou tvář. Já jsem to nevydržela a vypadlo ze mě: "Jo, dovolila mi to Eleanor. Tak se pojďte koupat taky, ne?" snažila jsem se zapadnout. Ale u téhle protivy to asi moc dobře nepůjde. Ta holka jen pokrčila rameny a běžela do domu k pokojům. O chvíli později přišla oblečená plavkách a řekla: "Promiň, nechtěla jsem na tebe tak vyjeknout." řekla. Takhle rychlou omluvu bych nikdy nečekala, ale přijmula jsem jí.

"Já jsem Vendy. Jsem tady, abych se naučila jezdit na koni. Je to můj sen." řekla a já přikývla.

"Tak to jsme tady asi obě správně" zasmáli jsme se." "Jo a jmenuju se Klára." řekla jsem.

Vendy skočila do bazénu a ukázala na mě míč. Já jsem kývla a začali jsme si s ním házet.

 

Aspoň jsem si našla nějakou kamarádku. Byla celkem příjemná, i když na začátku to tak nevypadalo.

Potom jsem jí nabídla: "Nechceš se mnou být na pokoji? Byla jsem první a vybrala jsem ten nejhezčí, po dvou."

Vendy se usmála a řekla: "My už spolu na pokoji jsme. Lisa s Julií mi ukázali, kde jsou pokoje a já nevěděla, kam mám jít. Tak jsem šla k tobě, ale nevěděla jsem, že tam bydlíš. Pak jsem to zjistila, na rajtkách jsi měla nápis Klára Hankersonová a když jsi mi řekla, jak se jmenuješ, asi to budeš ty, ne?" Zakončila dlouhou větu Vendy a já jí to odkývla.

 

Když jsme se dokoupali, dali jsme si zmrzku a převlékli se. Ostatní už dorazili a já se musela rozloučit s mamkou. Nejsem žádné mimino, abych tady brečela, že chci tady mít mamku nebo ji objímala dvě hodiny,ale připouštím, že mi chvílemi bude chybět. I když mě často dost štve. Tak mi dala pusu a já jí objala. Řekla jsem jenom "ahoj, mami!" a zamávala jí. Ona mi popřála hezký tábor a běžela jsem k ostatním.

 

Všichni jsme si sedli vevnitř ke stolu, přišla tam i Eleanor a za ní byly Lisa a Julie. Myslím, že Julii a Lise bude tak patnáct nebo šesnáct.

" Milé holky, vítám vás na tomto táboře. Naučíte se tu jezdit na koni a budeme tady hrát spoustu her. Doufám , že se vám tu bude líbit!" řekla přátelsky ke všem Eleanor a Lisa potom spustila: " Myslím, že všichni se tady ještě neznáte, takže se seznámíme. Každý řekne, jak se jmenuje, kolik mu je let, co má rád, co ráda dělá a podobně.

 

Nejdřív začala holka jménem Anička. Je jí devět let, miluje přírodu, koně a psy. Ráda si kteslí.

Potom přišla na řadu holka jménem Pája, je jí dvanáct let (stejně jako mně) , ráda jezdí na koni a tancuje.

Následovala Magda, té bylo teprve šest let a měla ráda koně a ráda hrála pexeso.

Pak tu byla Zuzka. Té bylo třináct let a ráda plave a venčí svého pejska.

Pak přišla na řadu Vendy. Řekla, že jí je dvanáct, ráda jezdí na koni a má ráda koťata. A nenáší horory.

Potom jsem tu byla já a řekla jsem: "Ahoj, jmenuju se Klára a jemi dvanáct. Miluju koně a chtěla bych se na nich naučit jezdit, proto jsem tady. Ráda píšu příběhy a venším svého pejska Bambu."

Potom přišla na řadu Sofie, které je sedm let má ráda koně.

Následovala Gabriela, které je třináct let a má ráda fotografování a koně.

Potom přišla na řadu Kristýna, té bylo dokonce čtrnáct let a ráda kreslila a jezdila na koni.

Jako předposlední tu byla Hanka, které bylo deset let a ráda jezdí na koni a vaří.

No a nakonec tu byla Lotta, které bylo dvanáct a ráda jezdí na koni a navrhuje oblečení.

 

Ale v tom seštiu bylo napsané, že nás tu bude dvanáct. A je nás tu jedenáct.

" Tak to je mi líto. Takže Barbora na tábor nepřijede? Ok, tak ji ze seznamu vyškrtávám. Peníze vám budou vraceny po táboře. Nashledanou." říkala Eleanor do telefonu a ťukla na ukončit hovor. Aha, takže tu měla být nějaká barbora, která nepřijede. To nevadí. Já už kamarádku mám, Vendy.

 

"A teď běžte, holky, do svých pokojů, všechno si vybalte a ukliďte, potom půjdeme ke koním a tam se dohodneme a rozdělíme. Za hodinu ve stáji!" řekla Eleanor a poslala nás do pokojů. Já už jsem měla všechno vybalené.

" Hm, je to tu útulné!" říká Vendy a pokládá svůj bágl ke své skříni a vybaluje. Z okna koukám na pastvinu, kde se pasou koně. Už se tak těším, až se projedu, až si je pohladím...! Jsem strašně nedočkavá. Kdy už.. a kdy zase?

Prostě se jen těším. A myslím, že se mi tu bude líbit!

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Omlouvám se za chyby  PS: Příběh je vymyšlený. Pokud se chtete o Kláře něco dozvědět, je to zde:

 

Jméno: Klára Hankersonová

Věk: 12 let

Koníčky: jízda na koni, koně, psaní příběhů

Mazlíček: pes Bamba

 

A to je ona: